Společnost Heidelberg Materials CZ, a.s. je největším výrobcem cementu v České republice. Pod tímto jménem vystupoval na trhu v letech 1998-2023, kdy se v roce 1998 sloučily společnosti Cement Bohemia a Cementárny a vápenky Mokrá a vznikl nový právnický subjekt se jménem Českomoravský cement. 1.1. 2024 došlo k přejmenování na Heidelberg Materials CZ, a.s. Společnost se stala součástí Heidelberg Materials Group – předního světového výrobce stavebních materiálů. Kromě dalších závodů se součástí společnosti staly zejména tyto závody:
V následujícím textu je v časové ose popsána historie jednotlivých závodů. Více informací o historii jednotlivých závodů můžete získat také v publikacích vydaných k výročím založení cementáren.
Závod Mokrá
Rozvoj vápenického a později cementářského průmyslu v brněnském regionu má dlouholetou tradici, neboť předměstí Brna leží na jihu velkého ložiska vápenců. Přímo v okolí Brna bylo vybudováno koncem 19. století několik vápenek. Kruhové pece pod Bílou horou, pod Stránskou skálou v Juliánově a severně od obce Líšeň na Hádech. Šachtové pece byly postaveny v Ochozu pod kopcem Pod Žernávkou, v obci Mokrá Pod Mokerským lesem a na severu u obce Šošůvka.
V roce 1907 byla postavena v Maloměřicích cementárna s rotačními pecemi na výpal slinku mokrým způsobem.
V letech 1961 – 1968 byl vybudován nový závod v Mokré, který vyrábí cement a vápno. Leží asi 15 km východně od Brna a je umístěn v zalesněné krajině mimo zemědělskou oblast.
V letech 1957 – 1959 byla vypracována studie stavby s pěti různými alternativami.
V březnu a květnu 1961 byly předloženy a schváleny zadávací projekty. V květnu 1961 byly zahájeny stavební práce na příjezdových komunikacích do závodu, úprava nádraží v Blažovicích, otvírkové práce v lomu a výstavba akumulačních nádrží v údolí Říčky.
Začátkem roku 1963 byla pro nedostatek investičních prostředků celá stavba zastavena.
V roce 1965 byla stavba zařazena mezi přednostně realizované stavby a byl vytvořen národní podnik s názvem Cementárna Mokrá.
V říjnu 1968 byly uvedeny pecní linky na výpal slínku v cementárně do provozu.
Ve druhém pololetí 1969 byly uvedeny do provozu rotační pece na výpal vápna a mlýny na mletí cementu.
V roce 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky se sídlem v Mokré.
V lednu 1990 byl založen samostatný státní podnik Cementárny a vápenky Mokrá.
V lednu 1991 vznikla akciová společnost Cementárny a vápenky Mokrá.
V prosinci 1991 byla akciová společnost privatizována. Majoritním akcionářem se stala belgická společnost CBR.
Dne 1. května 1998 vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice – akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá. Závod Mokrá zůstal její součástí.
V roce 2003 byla výroba vápna v Mokré, včetně všech s ní souvisejících činností, prodána společnosti Carmeuse Czech Republic, s.r.o.
1. 1. 2024 se název společnosti Českomoravský cement, a.s. mění na Heidelberg Materials CZ, a.s.
Závod Radotín
Výroba cementu v Radotíně má již 140 letou tradici.
Dne 14. října 1871 vydalo Okresní hejtmanství na Smíchově stavební povolení pro stavbu Pražské akciové továrny na hydraulický cement v Praze v Radotíně. První budovy nové továrny na výrobu portlandského cementu byly postaveny na místě vrchnostenských vápenných milířů, což je dnes střed Radotína.
V roce 1897 po rekonstrukci továrního zařízení, kdy byly přistavěny dvě moderní šachtové pece, se zde vyrábělo 7 tisíc tun ročně.
V roce 1920 vzniká akciová společnost Spojené pražské továrny na staviva se sídlem v Praze. Radotínská cementárna byla jedním z pobočných závodů.
V roce 1930 mění firma název na Prastav, spojené pražské továrny na staviva a. s. Dochází k prudkému rozvoji firmy. Po II. světové válce byl Prastav dán pod národní správu.
V roce 1946, na základě §12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice se sídlem v Praze.
V roce 1950 došlo k vytvoření samostatného národního podniku Pragocement se sídlem v Radotíně a k němu byly přičleněny pobočné závody – vápenka Řeporyje, vápenka Skoupý u Sedlčan, Rakovice u Písku a vápenky Srbsko, Chýnov, Zdice a Loděnice. Široký výrobní program zahrnoval cement, vápno, vápenný hydrát, speciální vápenný hydrát Chemikan, suché omítkové směsi, umělý kámen, těžbu mramorových bloků, mozaikových chodníkových kostek, škvárobetonových tvárnic a upraveného vápence pro různé průmyslové účely.
V roce 1959 se začal stavět nový závod v Radotíně. Stále se zvyšující potřeba cementu vedla k rozhodnutí o jeho výstavbě.
V červenci 1961 byl uveden do zkušebního provozu. Ve stejném roce byl změněn název podniku na Radotínské cementárny a vápenice n. p. se sídlem v Radotíně. Ve staré radotínské cementárně byl provoz ukončen v roce 1963.
V roce 1980 vzniká v rámci nového členění koncernový podnik Cementárny a vápenky Praha, jehož součástí byly cementárna Radotín, cementárna a vápenka Čížkovice a vápenka Loděnice.
V roce 1990 končí centrální řízení oboru, vzniká samostatný státní podnik Pragocement, jehož součástí je závod Radotín a vápenka Loděnice. Ve stejném roce byla zahájena spolupráce s akciovou společností Heidelberger Zement. O rok později vzniká akciová společnost Pragocement.
Dnem 1. července 1995 vznikla fúzí akciových společností Pragocement a.s., Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna a.s. nová akciová společnost Cement Bohemia Praha a.s. a cementárna v Radotíně se stala jedním z jejích závodů.
Dnem 1. května 1998 vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice – akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá.
1. 1. 2024 se název společnosti Českomoravský cement, a.s. mění na Heidelberg Materials CZ, a.s.
Prodejní terminál Králův Dvůr
Dne 6. listopadu 1889 byla pod názvem Königshofer Patent-Portland und Puzzolan Cement Fabrik založena cementárna v Králově Dvoře jako akciová společnost pro výrobu struskového cementu a také výrobu vápna.
Stavba cementárny pokračovala až do počátku roku 1891 a do plného provozu byla uvedena v květnu 1891.
V roce 1896 byla zahájena výroba struskových cihel.
V roce 1911 vedla zvyšující se poptávka po cementu k vybudování cementárny na výrobu portlandského cementu s roční výrobní kapacitou 90 000 tun.
V roce 1927 došlo v důsledku prudkého zvýšení spotřeby cementu po 1. světové válce k rozšíření kapacity a k výstavbě na svou dobu nejmodernějšího závodu ve střední Evropě.
V roce 1946, na základě § 12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice.
Po 2. světové válce došlo opět k prudkému zvýšení poptávky po cementu, a proto znárodněný podnik postavil v letech 1948–1951 další výrobní závod.
V roce 1961 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce cementárny a poté byl v roce 1965 odstaven z provozu nejstarší závod pocházející z roku 1911.
V roce 1978 výroba cementu kulminovala na hodnotě 980 472 tun, což je historicky nejvyšší výroba závodu.
V roce 1980 vznikl sloučením tří podniků koncernový podnik CEVA Beroun složený ze závodů: Králodvorská cementárna, Velkolom Čertovy Schody, Vápenka Velké Hydčice a Berounské eternitové závody. Koncernový podnik Cementárny a vápenky Beroun byl řízen generálním ředitelstvím CEVA Praha.
Dne 26. listopadu 1990 byla ustanovena akciová společnost CEVA Králův Dvůr.
Dne 2. července 1991 byla založena akciová společnost Králodvorská cementárna.
V roce 1992 do Králodvorské cementárny vstoupil německý akcionář - společnost Heidelberger Zement.
V polovině roku 1995 vznikla akciová společnost Cement Bohemia Praha, a to fúzí akciových společností Pragocement, Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna.
Dne 1. května 1998 se akciová společnost Cement Bohemia Praha sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá a vznikla tak nová akciová společnost Českomoravský cement.
V roce 2003 byla v cementárně Králův Dvůr přerušena výroba cementu a dnes je zde v provozu moderní balicí linka a expedice baleného i volně loženého cementu.
1. 1. 2024 se název společnosti Českomoravský cement, a.s. mění na Heidelberg Materials CZ, a.s.
