Součástí strategie skupiny Heidelberg Materials je i péče o vytěžená území. Přestože má každá těžební společnost tuto povinnost danou zákonem, může být daná norma plněna i nad rámec legislativních předpisů. Společnosti Českomoravský štěrk a Heidelberg Materials CZ k otázce rekultivací, resp. revitalizací, přistupují moderním způsobem. Kromě tradičních rekultivačních postupů, jimiž jsou zemědělská či lesnická rekultivace, se ve vhodných případech přikláníme k metodě řízené sukcese. Tímto postupem rozumíme podporu spontánně vznikající vegetace, její dolaďování a posilování, zejména dosadbou původních druhů rostlin.
Příkladem takto rekultivovaného kamenolomu jsou Mašovice, provozovna nacházející se na hranicích Národního parku Podyjí. Bezprostřední blízkost chráněného území zvyšuje pravděpodobnost samovolného rozšíření množství rostlinných i živočišných druhů, včetně druhů ohrožených. Technická rekultivace tohoto kamenolomu byla omezena pouze na zabezpečení svahů a etáží. Charakteristická tvář lomu se skalními stěnami a vodní plochou na dně zůstala zachována, přičemž biologická rekultivace je zaměřena na podporu a dosadbu zpevňujících a rychle rostoucích dřevin.
Obdobně cílená péče je věnována i rozsáhlému území Tovačovských jezer s dosud aktivní těžební činností. Celé území je již dnes vnímáno jako významný krajinný prvek s bohatou a dále se rozvíjející faunou a flórou. Systematická péče o toto území v sobě zahrnuje provozování stále více vyhledávaného samostatného rybářského revíru a rovněž aktivní spolupráci naší společnosti s Moravským ornitologickým spolkem, mimo jiné i na ne zcela běžných projektech, jakými jsou například plovoucí ostrůvky pro zahnízdění ohrožených ptačích druhů.
Příkladem navrácení území, na němž probíhala těžba vápence pro cementářský průmysl, přírodě je lom Maloměřice v Brně. Lom byl rekultivován podle dohod Magistrátu města Brna a správy CHKO Moravský kras. Na ploše 6 hektarů rekultivací se nachází vyhlášená přírodní památka Kavky. V této části lomu a v přilehlé části „Růženin lom“ provozuje Pozemkový spolek Hády dvě naučné stezky pro podporu výuky botaniky na základních a středních školách. Naučná stezka Kavky je zřízena pro pozorování teplomilných rostlin a dřevin, naučná stezka Růženin lom pro pozorování mokřadů.
Doslova modelovou lokalitu rekultivace způsobem přírodě blízké obnovy představuje dobývací prostor společnosti Českomoravský štěrk Cep II u Suchdola. Již od roku 1998 jsou zde vyčleněny plochy určené k tomuto způsobu obnovy. Následně v rámci prvního ročníku soutěže Quarry Life Award byly tyto plochy zkoumány a dále rozšířeny, až zde vznikla skutečná přírodní laboratoř přírodě blízké obnovy. V současné době se díky nadstandardní spolupráci se soutěžícími z Jihočeské university, CHKO Třeboňsko a dalšími institucemi daří budovat největší plochu přírodě blízké obnovy v ČR. Shlédněte video představující výsledky tohoto projektu:
Úspěšnost a souvztažnost revitalizačních procesů je mimo jiné hodnocena v širších časových souvislostech, a to včetně prognózy dalšího vývoje ve vazbě na ekologickou stabilitu a biodiverzitu území. Začleňování vytěžených dobývacích prostor do krajiny vždy závisí na konkrétních podmínkách jednotlivých lokalit, na vazbách s okolní krajinou a také na spolupráci a pochopení místních obyvatel. Naše společnost se svými úspěchy v procesech sanací a rekultivací cíleně snaží přispět ke změně společenského vnímání těžební činnosti. Dříve uvedené příklady pak dokumentují tu skutečnost, že původní kamenolomy a štěrkopískovny lze při vhodně aplikovaném způsobu rekultivace změnit v pozitivního krajinotvorného činitele.
