Betonový výdech tunelu Blanka dostal umělecký kabát

Již několik let protíná podzemí hlavního města 5,5 km dlouhý tunelový komplex Blanka, který 100 000 řidičů denně více či méně usnadňuje jejich cestování a obyvatelům metropole ulevuje od nekonečných dopravních zácp. Společně s tunelem se uprostřed zástavby Prahy 7 objevil 19 metrů vysoký betonový výdech. Díky neutuchající iniciativě místních obyvatel došlo k jeho zvelebení. Z ryze technické stavby se pod rukama Federica Díaze stalo umělecké dílo.

Betonový tubus v ulici Nad Královskou oborou nedaleko pražské Stromovky slouží k odvětrávání tunelu a byl trnem v oku především rezidentům. Ti jeho nevzhlednost a agresivitu, s níž se rozpínal na dohled od jejich domovů, nesli s nelibostí. Proto vzniklo občanské sdružení, které již v r. 2006 vypsalo soutěž na výtvarné pojetí pláště výdechu. Většina návrhů se točila okolo graffiti, kterému se chtěli místní raději vyhnout. Architektonickou soutěž vyhrál česko-argentinský umělec Federico Díaz.

Jak však stavbu rozsáhlého tunelového komplexu doprovázely nejrůznější problémy, umělecké ztvárnění výdechu bylo odsunuto na vedlejší kolej. V roce 2018 se daly události jako zázrakem znovu do pohybu. Smělé plány Studia Federico Díaz na výtvarné řešení betonového komínu pomocí naprogramovaného robotického ramene ABB se mohly konečně uskutečnit.

Propojení umění a moderních technologií 

Každý ze 176 panelů z bílého betonu COLORCRETE o rozměrech 130 x 235 cm pokrývajících výdech má unikátní plastický reliéf, který na jeho povrchu vytváří 3D heraldický motiv. Ten byl vytvořen pomocí tzv. robotické fabrikace prostřednictvím naprogramovaného robotického ramene ABB IRB 6640. Jedinečný umělecký počin byl dokončen letos v květnu, kdy byl plastický reliéf opláštění dokolorován modrým odstínem.

„Projekt Heraldic byl pro náš tým výzva. S roboty pracuji od roku 2008, ale pro reliéf na výdechu jsme vyvinuli novou techniku, která umožnila dílo tak velkého rozsahu. S pomocí robota ABB jsme vytvořili 176 unikátních dílů a ve spolupráci s mnoha dalšími partnery jsme revitalizovali přehlížené zákoutí Letné,“ řekl k dokončení díla jeho autor Federico Díaz a dodal: „Cítil jsem velký závazek, protože se jedná o dílo ve veřejném prostoru, které vzniklo na základě iniciativy občanského sdružení, a doufám, že obyvatelé budou mít z nového místa stejnou radost jako my.“

Z prostoru obklopojícího betonový tubus se stala klidová zóna o ploše zhruba 1000 m² s lavičkami a cvičebními prvky, která slouží místním obyvatelům i kolemjdoucím k aktivnímu odpočinku a vytváří prostor k nejrůznějším uměleckým představením a dalším činnostem.

Technické řešení projektu Heraldic

Komplexní heraldická geometrie reliéfu je tvořená ze soustavy bodů na válcové ploše. Tyto základní body určují kompozici díla, jemnost struktury, gradaci apod. Mezi těmito body jsou vytvořena čárová propojení. Pomocí algoritmů simulujících gravitaci, jsou z těchto čar vytvořeny prohnuté křivky – řetězovky. 

Povrch výduchu je v 3D softwaru rozdělen mřížkou na soustavu jednotlivých panelů, dělících vizuální vzor na segmenty. Každá křivka na panelu je poté zanalyzována a je přetvořena v soustavu modelovacích pohybů, jejichž charakter se mění na základě délky křivky a jejího průběhu. Komplexní křivky pohybu, jeho rychlost, proměnlivá hloubka a natáčení umožnily propsat do strojového pohybu estetický záměr umělce.

Do hlavních modelovacích pohybů jsou dále vloženy příkazy pro automatickou výměnu nástrojů, jichž má robot 5, a každý z nich slouží k vytvoření odlišných typů reliéfu.

Vzhledem k tomu, že každý panel má jinou strukturu, bylo nutné vytovřit 176 jednorázových forem. K výrobě forem posloužil písek. Reliéf do pískového lože vytvořil robot vpichy a vrypy podle počítačem naprogramovaného schématu. takto vytvořená struktura v pískovém loži byla zapečetěna zpevňujícím postřikem, aby při betonáži nedošlo ke zničení struktury tekoucím betonem. Forma byla opatřena výztuží i úchyty pro montáž na povrch tubusu. Jednotlivé panely byly pečlivě označeny, aby při montáži síť panelů vytvořila navržený motiv. Speciálně pro toto dílo byla vyvinuta a dlouze testována betonová směs technology ze společnosti TBG METROSTAV s.r.o., člen skupiny Českomoravský beton.

Požadavkem na beton byla vysoká pevnost, odolnost vůči cyklickému namáhání mrazem, bílá barva, samozhutnitelná konzistence a jemná kompaktní struktura, jež by dokonale obtiskla reliéf v písku. Byla tedy vyvinuta receptura betonu na míru z řady COLORCRETE o pevnosti C40/50 XF4, konzistence SF2 o maximálním zrnu kameniva 8 mm.

Bílé barvy je dosaženo použitím bílého cementu namísto běžného šedého. Tento speciální cement se na území ČR nevyrábí, TBG METROSTAV jej dováží ze Slovenska z Rohožníku a v tuto chvíli jím disponuje betonárna v Radlicích. Výroba betonové směsi probíhala pod dohledem technologa a vlastnosti směsi byly hlídány nejen na betonárně, ale i při ukládce, kde byla před uložením provedena zkouška rozlití, a byly odebrány vzorky pro kontrolu pevnosti v tlaku. Formy byly po několika dnech demontovány očištěním písku z povrchu ztvrdlého betonu tlakovou vodou. Následně byly panely rozloženy v exteriéru, aby vyzrály a vyschly při stejných povětrnostních podmínkách a bylo tak dosaženo stejnobarevnosti.

Kolektiv autorů společnosti Českomoravský beton, a.s.
Foto:  Zdeněk Hlavsa, Kristýna Vinklerová